Obsah

Dracula: Legenda o lidovém hrdinovi

21. - 23. srpna 2020

 

Program festivalu
 

Pátek 21. 8

20:30           Kníže zvaný Dracula (r. Doru Nastase, Rumunsko, 1979)

Zatímco svět zná knížete Draculu zejména jako předlohu hororového upíra, kterého proslavil zejména Bram Stroker, je v Rumunsku a v Bulharsku právem považován za lidového hrdinu. Navzdory době, ve které film vznikl, je v kontextu dosavadních znalostí věrným obrazem období druhé vlády Vlada III. Draculy. Zpracování nelze srovnávat s historickými filmy vznikajícími v poslední době, nicméně kvalitní střih a kamera, podrtžená uhrančivým pohledem Stefana Sileanu v hlavní roli, nabízí strhující podívanou, která potvrzuje význam knížete Draculy v rumunské historii.

Projekce se koná s přispěním asociace Dacin Sara

Děkujeme Elizabetě Fiedlerové a Kateřině Kučerové za spolupráci při korekci titulků.

 

Sobota 22. 8.

18:00          Mgr. Bohumír Dragoun: Ty mrtvý lež a nevstávej
                    aneb doklady vampirismu v Čechách a na Moravě

Přednáška

 

20:30           Upír Nosferatu (r. Friedrich Wilhelm Murnau, Německo, 1922)

První zuby, které vyrostly kinematografii v plenkách, byly dva krvežíznivé špičáky. Přestože film nezapře motivaci ve slavné knižní předloze, je důvodem úspěchu atmosféra, zdůrazněná správnou kombinací tajemných exteriérů, expresionistických kulis, hudebního podbarvení a zejména záběry využívající hry světla a stínů a neobvyklých filmových technik. Také díky výbornému hereckému výkonu Maxe Schrecka budí film v divácích hrůzu téměř jedno století.

 

22:00           Dracula (r. Tod Browning, USA, 1931)

První oficiální filmové zpracování podle předlohy Brama Strockese.

 

Neděle 23. 8.

18:00            Hrabě Drákula (r. Anna Procházková, ČSSR, 1971)

Knižní předloha se dočkala filmového zpracování také v československé produkci v dozvucích nové vlny. Film se obejde bez neomezených triků využívaných v současné filmové tvorbě. K navození působivé atmosféry postačí úsporné, ale účinné prostředky, typické pro temné snímky, které vznikaly v 60. letech. Přijďte s podívat na působivé herecké podání démonického Ilji Racka a půvabné Hany Maciuchové v ponurých exteriérech, které poskytl hrad Lipnice nad Sázavou.
 

20:30            Dracula (r. Francis Ford Coppola, USA, 1992)

Po mnoha dalších filmových adaptacích upírské tematiky, většinou béčkové kvality, se Francis Ford Coppla odvážně vrací k základům románu. Ve srovnání s předchozími, film dává nejvíce nahlédnout do vědomí Draculy a vystihuje jej jako oběť lsti, díky níž propadá kletbě. Ve svém rozsahu tento horor kombinuje i prvky romantického žánru, dramatu a dojde i na pohádkové přísloví jak láska hory přenáší. Zpracováním vzdává hold hororům natočeným v počátcích kinematografie a nenechá jediný detail náhodě. Volba kulis, neobyčejné vizuální zpracování vystihující potemělou atmosféru a Draculovu démoničnost v kombinaci s moderními fimovými postupy, vytváří novodobé umělecké dílo.

 

Vstup na všechny projekce a přednášky je volný.

 

 

Historie inspirovala mnoho filmových děl různých žánrů, ať je to velkofilm, komedie, muzikál, dokument. Jedním z žánrů, které však prakticky vytvořila, a je pro něj bezedným zdrojem námětů, je horor. Filmové příběhy jsou zpravidla založeny na legendách o nadpřirozených bytostech předávané po generace snad ve všech kulturách.  Za těmito legendami stojí jevy, které si lidé nedokázali racionálně vysvětlit, a proto je začali připisovat mytickým bytostem.


Jedním z takových jevů byly změny lidského těla po smrti, které lidem přinášely strach a tíseň. Při pohřbu proto prováděli rituály, které měly zabránit tomu, aby se mrtvý vrátil zpět domů. Přesto některé neočekávané události po pohřbech neunikly pozornosti a vznikaly příběhy popisující tyto události. Příběhy, ve kterých se začali objevovat nemrtví, ve slovanské kultuře nazývaní upíři. Příběhy nejen poučné nebo odstrašující, ale také fascinující krutostí, která přitahuje posluchače, čtenáře a diváky od nepaměti.


Po dlouhá staletí byli upíři jen jedněmi z mnoha bytostí, o kterých vyprávěly příběhy a legendy. Avšak v průběhu 17. a 18. století bylo vydáno větší množství spisů věnovaných zjevením nemrtvých a vampirismus začal získávat na popularitě. Z mnoha děl jmenujme studii Traité sur les Apparitions des Esprits,  et  sur  les  Vampires Doma Augustina Calmeta z roku 1746. Zlomovým dílem byl Dracula Brama Stokera, který se v následujícím století stává předlohou několika filmových zpracování. O zaujetí vampirismem svědčí i rychlost, s jakou vznikl první filmový snímek. Friedrich Wilhelm Murnau natočil již v roce 1922 zdařilý film Nosferatu, eine Symphonie des Grauens. Film, který se stal jedním ze základních pilířů expresionistické filmové tvorby, a který staví základy filmového hororu.


Román Dracula a tedy i filmová tvorba, jíž je román předlohou, vychází z reálné historické postavy, knížete Vlada III. Draculy. V Rumunsku je považován za lidového hrdinu a dle jeho činů by měl být považován za hrdinu při nejmenším v evropském měřítku. Ve skutečnosti bojoval proti Turkům a bránil jejich průniku do  svého knížectví. Avšak strategická poloha knížectví ztěžovala Turkům průnik také dále do Evropy. Důsledně pracoval na zlepšení hospodářské a politické situace a na sjednocení národa. Svět však zná více legendy o jeho krutosti. Krutosti, která je obrazem složitého období bojů s Turky, a díky kterým kníže získal od Turků přízvisko Kazikli bey (kníže Naražeč) již za jeho života. Z historického výzkumu je zřejmé, že  významný podíl na rozšíření a zveličení legend o jeho krutosti měli zejména nepřátelé, kteří se snažili o jeho likvidaci v rámci politického boje.


Upíra, jeho vzhled a chování, nebylo možné jednoznačně popsat. Každá kultura jej v historii popisovala jinak. Až s románovým Draculou Stroke vytváří archetyp hrdiny upírských hororů. A oblíbený žánr popularizuje Draculu více, než jeho významné činy. Do popředí se dostává legenda, která má pramálo společného se skutečnou osobností knížete Vlada III. Draculy.  Jestliže budeme letošní ročník věnovat fenoménu významně ovlivňujícímu filmové odvětví, kterým je horor, musíme se věnovat i osobnosti Vlada III. a do jisté míry rehabilitaci jeho osobnosti v kontextu historických událostí a doby, ve které žil. Téma "nemrtvých" otevírá řadu příležitostí ukázat význam propagandy pro formování globální historické kultury. Ilustruje mechanismy démonizace historických osobností i celých témat a dokonce regionů a zároveň proces komodifikace (komercionalizace) minulosti.

Martin Pflug, Jaroslav Pinkas