Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Železnice: Vynález, který rozhýbal dějiny

Program ročníku

Čtvrtek 19. 8.

20:30 První velká vlaková loupež (Michael Crichton, 1978)
Dokonalý a velmi precizně zpracovaný popis legendární loupeže krymského zlata v roce 1855 z (téměř) nedobytného vlaku. Není lepší volby ke vzniku výborného filmu, než když autor knihy napíše i scénář k filmu a režíruje jej. Sean Connery v hlavní roli.

Pátek 20. 8.

18:00 Ocelový oř (John Ford, 1924)
Hold budovatelům americké transkontinentální železnice, v tomto případě zejména v oblasti Skalistých hor. Věrohodnosti v tomto filmu dodá absence velkolepého pojetí, kterého se režisér John Ford vzdal, a vsází zejména na autentičnost záběrů.

20:30 Tenkrát na západě (Sergio Leone, 1968)
Ačkoliv se ve filmu setkáváme s fiktivním světem, příběh stavby železnice vystihuje konec divokého období americké historie, ve kterém se spory řeší souboji a nástup moderního světa, jehož symbolem je byznys, vývoj velkoměst a zkracování vzdáleností. Dojem z příchodu nového světa posiluje netradiční zpracování westernového žánru.

Sobota 21. 8.

18:00 Ostře sledované vlaky (Jiří Menzel, 1966)
Oskarem oceněný film natočený na motivy stejnojmenné novely Bohumila Hrabala, která čerpá ze skutečné události na sklonku války.

20:30 Most přes řeku Kwai (David Lean, 1957)
Film natočený podle stejnojmenné knihy Pierra Boulla, který čerpá ze svých zážitků během druhé světové války, vystihuje význam a slabiny železničních staveb.

Neděle 22. 8.

18:00 Von Ryanův expres (Mark Robson, 1965)
Ve filmech 50. a 60. let se z nacistických táborů utíkalo často. Ve velkém se to povedlo v tomto filmu: Proč utíkat z transportu, když lze unést celý vlak?
 

20:30 Frigo na mašině (Buster Keaton, 1926)
Předlohou grotesky je událost z roku 1862 známá jako Great Locomotive Chase (Velká honička lokomotiv). Událost demonstruje význam nasazení železnice v americké občanské válce, první válce, ve které byla využita v takovém rozsahu. Keaton měl v oblibě železnici i toto období, takže není divu, že se mu námět zalíbil. Událost studoval v historických pramenech a díky schopnosti do detailu propracovat záběr a podrobně vyprávět příběh vzniká jeden z nejvýznamnějších filmů.

 

Vstupné na všechny projekce a přednášky je zdarma.

 


 

Kolejová doprava se ojediněle využívala od dávných časů, ale teprve technický pokrok v 18. a 19. století, umožnil její masivní rozšíření. Lidé se znalostmi a dovednostmi, které železnice vyžadovala, užívali ve společnosti úctu a kouzlem, které nevídaným způsobem zrychlilo a usnadnilo cestování, vytvořili nový svět. Svět, který zasáhl do průběhu významných událostí a přinesl do společnosti změny nevídaného rozsahu. Vznikaly nové příležitosti jak pro jedince, tak pro celé národy. Technický pokrok spojený se stavbou železnic a přínosem nových příležitostí zasáhl do národního vědomí mnoha zemí. Na přelomu 18. a 19. století se vlak stal nejvýznamnějším dopravním prostředkem. Rozhodoval o výsledku významných událostí, měnil mapy a přispěl k novodobému uspořádání národů a států. Úspěšné protnutí amerického kontinentu železnicí bylo symbolem vyvlastnění půdy Indiánů. k pochopení strategického významu železnice při řešení konfliktů došlo záhy po vybudování prvních kolejí. Vlaková logistika zcela změnila válečnou strategii a již válka Severu proti Jihu byla nazývána železniční válkou. V plánech armád se začalo pracovat se stavbami strategických spojů. Byly stavěny železnice, které by v mírovém období díky náročnosti ani nevznikly. S válečnou železnicí jsou spojeny destrukce strategicky významných železničních staveb a také transporty, které si vydobyly svoji slávu a staly se vděčným filmovým námětem. Vedle zpráv o skutečných železničních neštěstích se začaly šířit legendy o přepadení i přízračných vlacích způsobujících havárie. Železnice přispěla k rozdělení do časových pásem a k prosazení jednotného času, což přispělo ke snížení počtu železničních nehod. Díky jednotnému využití napříč kontinenty sehrála svou úlohu v demokratizaci společnosti. A také byla jednou z prvních oblastí, které podléhaly regulaci státu, podobně jako filmové dílo.

Vlak fascinoval již první filmové tvůrce, které uchvátila možnost zachytit pohyb. Byl nejrychlejším dopravním prostředkem, symbolem pokroku a dynamicky se rozvíjející společnosti. Jedoucí vlak jako metafora běžícího filmového pásu se pro filmovou tvorbu stal výrazovým prostředkem, který umožňuje seznámit diváka s významnými událostmi v dějinách a s vývojem společnosti. Lze říci, že snad jedině železnice, jako technický prostředek, svým rozsahem inspirovala toli filmových děl a žánrů a dokonce byla u zrodu jednoho z nich - westernu.

V letošním ročníku se zaměříme na následující filmy, které jsme tematicky rozdělili do několika skupin:

Developeři na kolejích

Tenkrát na Západě (Sergio Leone, Itálie / USA, 1968)

Ačkoliv se ve filmu setkáváme s fiktivním světem, příběh stavby železnice vystihuje konec divokého období americké historie, ve kterém se spory řeší souboji a nástup moderního světa, jehož symbolem je byznys, vývoj velkoměst a zkracování vzdáleností. Dojem z příchodu nového světa posiluje netradiční zpracování westernového žánru.
 

Ocelový oř (John Ford, USA, 1924)

Hold budovatelům americké transkontinentální železnice, v tomto případě zejména v oblasti Skalistých hor. Věrohodnosti v tomto filmu dodá absence velkolepého pojetí, kterého se režisér John Ford vzdal, a vsází zejména na autentičnost záběrů.


Union Pacific (Cecil B. DeMille, USA, 1939)

Úspěšný snímek nominovaný na Oskara je opět inspirován stavbou americké transkontinentální železnice. Nechybí potíže kolem stavby železnice v nepřístupných místech, ataky Indiánů, ale také přepadení poštovního vlaku.
 

Železnice na mušce generálů

Ostře sledované vlaky (Jiří Menzel, Československo, 1966)

Oskarem oceněný film natočený na motivy stejnojmenné novely Bohumila Hrabala, která čerpá ze skutečné události na sklonku války.


Frigo na mašině (Buster Keaton,  USA, 1926)

Předlohou grotesky je událost z roku 1862 známá jako Great Locomotive Chase (Velká honička lokomotiv). Událost demonstruje význam nasazení železnice v americké občanské válce, první válce, ve které byla využita v takovém rozsahu. Keaton měl v oblibě železnici i toto období, takže není divu, že se mu námět zalíbil. Událost studoval v historických pramenech a díky schopnosti do detailu propracovat záběr a podrobně vyprávět příběh vzniká jeden z nejvýznamnějších filmů.


Most přes řeku Kwai (David Lean, Velká Británie / USA, 1957)

Film natočený podle stejnojmenné knihy Pierra Boulla, který čerpá ze svých zážitků během druhé světové války, vystihuje význam a slabiny železničních staveb.


Von Ryanův expres (Mark Robson, USA, 1965)

Ve filmech 50. a 60. let se z nacistických táborů utíkalo často. Ve velkém se to povedlo v tomto filmu: Proč utíkat z transportu, když lze unést celý vlak?
 

Zločin na železnici

Velká železniční loupež (Edwin S. Porter, USA, 1903)

Prvním železničním fenoménem, který inspiroval film, bylo přepadení vlaku. Tento 12 minutový snímek je považován za první western s propracovaným dějem.


První velká vlaková loupež (Michael Crichton, Velká Británie, 1978)

Dokonalý a velmi precizně zpracovaný popis legendární loupeže krymského zlata v roce 1855 z (téměř) nedobytného vlaku. Není lepší volby ke vzniku výborného filmu, než když autor knihy napíše i scénář k filmu a režíruje jej.
 

Vražda v salónním coupé (Ladislav Smoljak, ČR, 1997)

Přestože se jedná o divadelní hru, nemůžeme opomenout tvorbu velkého génia Járy Cimrmana. Díky filmovému záznamu nebudeme ochuzeni o toto skvělé dílo z období kolem první světové války, které inspirovalo další autory ke vzniku známých děl věnovaných zločinu na železnici. ;-)
 

Transsibiřský expres (Eldor Urazbajev, Sovětský svaz, 1977)

Film reprodukuje události z roku 1927, kdy sovětská tajná policie (OGPU) zabránila atentátu na významného japonského podnikatele Saita, který cestoval transsibiřským expresem do Moskvy, aby zahájil obchodní jednání se Sovětským svazem. Sovětští obránci včas odhalili hrozbu a zmařili plány zahraniční rozvědky.
 

Pohled na dobu z okna vlaku

Evropa (Lars von Trier, Dánsko / Švédsko, 1991)

Cesta po železnici je využita jako klíčová obrazová a významová metafora. Na pozadí příběhu mladého Američana Lea vypovídá nejen o střetu humanistických a demokratických ideálů s mašinérií smrti, manipulativní moci a destrukce, ale i o evropských traumatech a křižovatkách na sklonku druhé světové války.


Přednosta stanice (Jan Sviták, Československo, 1941)

veselohra na pozadí “revizorského” námětu připomene časy, kdy železnice byla obdivovaným prostředkem a zaměstnanci dráhy váženými osobnostmi (nebudeme se zabývat tím, zda právem) a to přesto, že železniční neštěstí a zpoždění byla celkem běžná. Sic se dnešní pasažér stále může setkat s drobnou trestnou činností, velkých přepadení je již ušetřen.


Hlídač č. 47 ( Josef Rovenský, Jan Sviták, Československo, 1937)

Ze tří verzí se zaměříme na první natočenou v roce 1937. Psychologické drama o životě a vztazích po první světové válce. Sarkastický pohled na "upřímnou" vesnickou pospolitost i pokrytectví. Film vyniká expresionisticky podbarvenými okamžiky Doušova zdravotního postižení.
 

Železný dědek (Václav Kubásek, Československo, 1948)

Odlehčené drama o muži, který životně miloval lokomotivy a železnici je obrazem budovatelské tvroby mezi koncem války a nástupem komunismu v Československu. Ve filmu se však objeví i scény s prvky westernu.


Kalamita (Věra chytilová, Československo, 1980)

V železničním prostředí rozehrála Věra Chytilová rozehrát etudu vykreslující stav socialistické společnosti 80. let, který mezi řádky symbolicky vystihuje název filmu.
 

Proč? (Karel Smyczek, Československo, 1987)

Drama inspirované skutečným případem podle námětu Radka Johna se stalo důležitým dílem stále aktuálním bez ohledu na režim.

 

Program - Filmový festival FILM a DĚJINY 2021 na hradě Orlík nad Humpolcem