Téma 12. ročníku

Čas bezčasí
aneb
československé a polské dějiny pod tíhou normalizace
a agonie totalitní společnosti po roce 1968.

V tomto roce se zaměříme na dobu, kterou má velká část obyvatel naší země v živé paměti. Poslední dvě dekády diktatury proletariátu v Československu a Polsku od konce šedesátých let až do pádu obou komunistických režimů. Prolínání československých a polských dějin jsme zvolili záměrně s ohledem na mnoho historických paralel včetně intenzivního kontaktu opozičních hnutí z obou zemí v dané době. Název „čas bezčasí“ naznačuje stručnou symptomatiku zkoumaného období. Občan vs. totalitní stát, jednotlivec a omezující kolektiv, ustavování a vynucování norem, které vedly k životům bez morálních východisek a možnosti žít dle svého svědomí a přesvědčení. Následkem byla paralyzovaná společnost plná jednotlivců bez šance na skutečně svobodnou seberealizaci, jejichž životy a sny skončily utopené v každodenních kompromisech, přetvářce a lži, která se stala další nepsanou normou. Společnost, která ztroskotala v celkovému ustrnutí a morální devastaci. Pro lepší porozumění tématu nutno rozvrstvit společnost, vyčlenit určitá dílčí období, zachytit rozdíly a paralely v historickém vývoji komunistických diktatur obou zemí. Klíčovým pohledem pro nás bude vztah jednotlivce a společnosti, zejména těch vrstev, které se různými způsoby vzpíraly každodenní šedivé realitě a kolaboraci se státní mocí.