Tématické cykly

Tématické cykly

1. Bratříčku, zavírej vrátka!

Východiskem programu bude přelomový rok 1968. Festival zahájíme reflexí tzv. obrodného procesu v Československu a následné okupace v dobovém i současném dokumentárním filmu. Úvodní blok vzdá poctu českému dokumentárnímu režisérovi Milanu Maryškovi (1943 - 2002), který byl v době okupace studentem FAMU. Na potlačení Pražského jara 1968 cizími okupačními vojsky, které se nevyhlo ani civilním obětem zejména v prvních dnech invaze, stejně jako na jejich trvale dočasný pobyt na území ČSSR, reagovalo obyvatelstvo masovými protesty po celé zemi. Kromě záběrů z Prahy nabídneme i pohledy z jiných měst, včetně kolekce dobových amatérských snímků. Unikátní dokument Josefa Pazderky Invaze 1968 - Ruský pohled doplní obraz okupace pohledem z „ruské strany“, a to nejenom z řad bývalých vojáků, zpravodajů a novinářů ale i disidentů z Moskvy, kteří se nebáli otevřeně protestovat proti okupaci a snášet perzekuci za vyjádření sympatií Pražskému jaru.

2. Pochodně za svobodu

Postupné ochabování občanského protestního hnutí pod tlakem policejní represe a nastupující normalizace vyústili do individuálních radikálních protestů nejenom v Československu, ale i za hranicemi naší vlasti. V rámci programu uctíme památku zápalných obětí komunistických diktatur zemí východního bloku. Série dokumentárních a hraných filmů přiblíží osudy pěti hrdinů, kteří obětovali vlastní život, aby si lidé v těchto zemích uvědomili cenu pravdy a svobody: Jan Palach a Jan Zajíc (Československo), Riszard Siwiec (Polsko), Sándor Bauer (Maďarsko) a Romas Kalanta (SSSR / Litva). V navazující přednášce přiblížíme i osudy dalších měně známých zápalných obětí.

3. Z loděnic do ulic

Reflexe stěžejních historických událostí v Polsku od roku 1968 až do pádu komunistického režimu prostřednictvím hraných a dokumentárních snímků polské kinematografie. Zaměříme se na události, jako byly studentské bouře v roce 1968, ústup od původně liberální politiky Gomułkova křídla PSDS koncem 60. let, období ekonomické krize polského socialismu, stávky dělníků loděnic ve městech Gdynia a Gdańsk v prosinci 1970 a jejích krvavé potlačení armádou, protesty dělníků v červnu 1976 v Radomi, vznik hnutí Solidarita v roce 1980 a osud jeho aktivistů v průběhu 80. let, období stanného práva a perzekuce demokratické opozice. Snímky budou doplněny přednáškou historika. U výběru se soustředíme na tituly současné polské kinematografie mimo domácí kinodistribuci, které jsou většinovému českému divákovi téměř neznámé. Klasická starší díla, jako např. Člověk ze železa Andrzeje Wajdy, budou zmíněná v doprovodné přednášce o dobové umělecké vlně polské kinematografie zvané kino morálního neklidu.

4. Literatura v podzemí neboli paralelní kultura

Exkurz do světa nezávislé polské, české a slovenské literární produkce 70. a 80. let na obou stranách železné opony, jak samizdatové literatury v Československu nebo literatury druhého oběhu v Polsku vzpírající se politické cenzuře, tak exilové literatury produkované ve svobodném světě emigranty obou zemí. Představíme autory, jejichž díla mohla být vydána pouze mimo dohled totalitního aparátu. Zaměříme se na způsoby šíření zakázané literatury a její dobovou reflexi. Uvedeme nejvýznamnější československé strojopisné edice i polská podzemní nakladatelství včetně srovnání podmínek nezávislého tisku a možností publikace v obou zemích. Neopomeneme ani vybraná exilová periodika a nakladatelství. Blok dokumentárních snímků doplníme přednáškami o samizdatové a exilové literatuře a díle polského exilového básníka, prozaika, esejisty a překladatele Czesława Miłosze.

5. Na stezkách přátelství

Paralelní kultura tvořená občanskými iniciativami pro nezávislou literaturu a umění byla personálně propojena i s neformálním politickým hnutím nesouhlasu, disentem. Zaměříme se na reflexi procesu vzniku a působení těchto občanských hnutí za lidská práva v 70. a 80. letech: Charta 77 a Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS) v Československu a Výbor společenské sebeobrany – Výbor na obranu dělníků (Komitet Samoobrony Społecznej – Komitet Obrony Robotników) v Polsku. Protože tato hnutí nepůsobila v úplné zahraničně politické izolaci, byť se o to totalitní mašinerie obou zemí snažily sebevíc, bude nás zajímat jejich spolupráce, zejména pokusy navázat spojení na československo-polské hranici včetně akcí polské SB (Służba Bezpieczeństwa) a domácí StB namířené proti aktérům setkání. Blok dokumentárních filmů doplníme přednáškou o Polsko-československé solidaritě.

6. Hudbou proti oponě

Nezávislá hudební scéna v Československu a Polsku v 70. a 80. letech úzce souvisí s pojmem undergroundu. V období normalizace to byli příběhy obyčejných lidí bez politických ambicí, kteří našli svůj způsob pasivního protestu proti šedi a otupělosti většinové společnosti totalitního státu, všudypřítomné kolaboraci a podbízivé a sterilní oficiální kultuře. Vypravíme se do dějin druhé kultury neboli veselého ghetta, jak toto svobodomyslné společenství pojmenoval básník, kunsthistorik, performer, organizátor ilegálních koncertů, klasik českého undergroundu a humpolecký rodák Ivan Martin Jirous, kterému bude věnován zvláštní blok programu včetně prezentace jeho díla.
U našich severních sousedů 80. léta přinesla postupné uvolňování cenzury, živelný rozmach nezávislé hudební scény a vznik festivalů částečně tolerovaných oficiální mocí. Dnes již legendární Celopolská přehlídka hudby mladé generace (Ogólnopolski Przegląd Muzyki Młodej Generacji) ve městě Jarociń byla pro mnohé občany ČSSR doslova zjevením. Výběr hraných a dokumentárních snímků se zaměří na osudy hudebníků, jejich fanoušků, undergroundové mládeže a autonomních komunit v obou zemích, kteří chtěli pouze žít v pravdě podle svého přesvědčení, svobodně hrát a poslouchat hudbu, jež se jim líbí a nehodlali za povolení k tomu platit kompromisy s establishmentem ani se smířit se stavem společnosti.

7. Pod lampou chvíli tma

Výběr dobových hraných filmů z produkce Filmových studií Barrandov Praha a Koliba Bratislava, které se stihly napsat, schválit, natočit, sestříhat, … zcenzurovat a rovnou bez jediné veřejné projekce šoupnout do trezoru v letech 1968-1970. Naší snahou je zachytit zvláštní mezidobí v historii obou ateliérů těsně po okupaci ČSSR, kdy už tanky okupantů brázdily ulice měst, nicméně ve filmovém průmyslu normalizátoři ještě nebyli naplno usazeni ve svých funkcích. Podmínkami výběru jsou zde jednak přímá nebo nepřímá reflexe tématu okupace nebo počínající normalizace (např. i v alegorickém vyjádření) a současně zpožděná premiéra snímku z politických důvodů po 20 letech od natočení nebo až dokončení filmu po pádu komunistického režimu. Jedná se o nejzávažnější subkategorii tzv. trezorových filmů, které diváci v Československu neměli před pádem komunistické diktatury v listopadu 1989 vůbec šanci zhlédnout, byť jenom na kratičké období.
V rámci bloku uvedeme i několik dobových polských połkowniků (v překl. filmy ležící „na polici“, kam je odložila cenzura) zaměřujících se na podobná témata a stejné období polských dějin. Kromě obrazů invaze, totalitní mocenské mašinerie a její mediální demagogie se výběr snímků soustředí i na zobrazení postavení řadového občana v totalitním státě bez morálního východiska a možnosti žít dle svého přesvědčení a svědomí. Polská cenzura byla o něco milosrdnější i díky rozdílnému politickému vývoji v 80. letech a již v průběhu výjimečného stavu docházelo pozvolna k uvolňování trezorových snímků do distribuce. Pokusíme se proto o srovnání podmínek filmové tvorby a distribuce vymezených rozdílným mechanismem a mírou cenzury v obou zemích.
Součástí bloku bude prezentace monografie filmového historika a scenáristy Štěpána Hulíka Kinematografie zapomnění (vyd. Academia, 2011) mapující počátky normalizace ve Filmovém studiu Barrandov v letech 1968-73 (autor získal cenu Magnesia litera v roce 2011 v kategorii objev roku).

8. Amatéři pravdy

Dobová amatérská dokumentární tvorba a audiovizuální samizdat jako zrkadlo doby i alternativa oficiální zpravodajské propagandě totalitní moci v PLR a ČSSR v letech 1968-89. Zaměříme se na výběr převážně krátkometrážních dokumentárních snímků sestavený ve spolupráci s historickými archivy, dokumentačními středisky a amatérskými filmovými kluby v obou zemích. Půjde nám především svědectví vytvořená neškolenými filmaři zachycující dobovou realitu z pohledu řadového občana a s poetikou všedního dne hodnotící ekonomickou situaci a šedivou realitu každodenního života totalitní společnosti. K amatérským záběrům patří rovněž samizdatové zpravodajské filmy a filmová dokumentace hnutí disentu natočená členy těchto hnutí (např. Originální videojournal v 80. letech v ČSSR). Naším záměrem je prezentovat výběr amatérských snímků ve dvou blocích, po jednom z ČSSR a PLR, s doprovodným komentářem historiků.