Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Závěrečná zpráva XII. ročníku

 

Portrét humpoleckého rodáka a výrazné postavy českého undergroundu Ivana Martina Jirouse v dokumentárním snímku Rok bez Magora zakončil 12. ročník letního filmového festivalu Film a dějiny, který se konal od úterý 20. srpna do neděle 25. srpna v prostorách zříceniny středověkého hradu Orlík nad Humpolcem. Nekomerční osvětovou kulturní akci pořádala obecně prospěšná společnost Castrum z Humpolce, jejíž cílem je péče o místní památkové dědictví včetně rekonstrukčních prací a správy hradu Orlík, kde se festival koná už od roku 2002.

Téma

Letošní „filmáč“ nesl podtitul „Čas bezčasí“ a zaměřil se na klíčové události československých a polských dějin posledních dvou dekád komunistických režimů (1968-1989), paralely v osudech občanů ČSSR a PLR s důrazem na revoltu a opozici proti režimu a srovnávání peripetií Poláků, Čechů a Slováků na jejich cestě ke svobodě. Program byl uspořádán do sedmi tematických okruhů: Pražské jaro a okupace ČSSR '68, živé pochodně ve východním bloku, krize polského socializmu 70. a 80. let, spolupráce opozičních hnutí obou zemí, samizdat a nezávislá literatura, český underground a polská nezávislá hudební scéna, filmová cenzura a trezorové filmy.

Programová skladba

Během 6 dnů festival nabídl divákům celkem 13 hraných a 15 dokumentárních snímků polské, české, československé, maďarské a litevské kinematografie včetně 7 doprovodních přednášek. Hlavní program probíhal tradičně formou letního kina na hradním nádvoří a představil výběr současné i archivní polské a české hrané tvorby. Festival zahájila minisérie Hořící keř (režie Agnieszka Holland, 2013) z produkce společnosti HBO o odkazu Jana Palacha a nástupu normalizace v ČSSR za osobního uvedení scenáristou Štěpánem Hulíkem a historikem Petrem Blažkem. Poprvé ve své historii festival navázal spolupráci se zahraničními kulturními institucemi: Polským institutem v Praze, Velvyslanectvím Litevské republiky v ČR, Litevským filmovým centrem ve Vilniusu a Balassiho institutem v Praze (Maďarský institut), díky nimž se podařilo přivést unikátní kolekci zahraničních snímků mimo nabídku domácí kinodistribuce v celkovém rozsahu až 40% titulů programu. Výkvět současné polské a litevské hrané tvorby byl zastoupen historickou rekonstrukcí Černý čtvrtek (režie Antoni Krauze, 2011), akčním dramatem o hnutí Solidarita 80 milionů (Waldemar Krzystek, 2011), životopisním snímkem Popiełuszko – svoboda je v nás (Rafał Wieczyński, 2009), satirou na filmovou cenzuru Útěk z kina svoboda (Wojciech Marczewski, 1990) a příběhem o dospívání v Sověty okupované Litvě Děti z hotelu Amerika (Raimundas Banionis, 1990).

Kromě devíti večerních projekcí letního kina probíhaly v hradním sklepení každý den odpoledne tematické přednášky a videoprojekce převážně dokumentárních snímků. Novinkou letošního programu byly komponované bloky krátkých filmů a výběry několika dílů dokumentárních seriálů Přerušené jaro a Samizdat z produkce České televize organizované ve spolupráci s projektem Jeden svět na školách společnosti Člověk v tísni o.p.s.. Ve spolupráci s pražskou FAMU festival představil starší studentské trezorové snímky z roku 1969 Nezvaný host Vlastimila Venclíka a dokument Deset bodů Milana Maryšky.

Cyklus přednášek a hosté festivalu

Festival představil divákům celkem 10 hostů, zejména historiků, filmových historiků, tvůrců a pamětníků doby. Polská dokumentaristka a překladatelka Krystyna Krauze uvedla přednášku o polské dobové punkrockové scéně a hudebním festivalu ve městě Jarociń, který se počátkem 80. let stal oázou svobody pro mládež z celého východního bloku. Gregorz Majewski, polský historik, politolog a bývalý aktivista pacifistického opozičního hnutí Svoboda a mír (Wolność i Pokój), uvedl tematickou výstavu fotografických panelů o dějinách hnutí, jež v 80. letech sdružovalo mladé Poláky odpírající vojenskou službu a přísahu věrnosti Sovětskému svazu. Český historik Petr Blažek přiblížil divákům příběhy méně známých živých pochodní ve východním bloku a uvedl dokumentární snímky o polském vlastenci Ryszardu Siwiecovi a maďarském studentovi Sándoru Bauerovi. Režisér Radim Špaček uvedl svůj divácky nejúspěšnější a odbornou kritikou oceňovaný snímek Pouta (2010) o fungování Státní bezpečnosti v době normalizace. S dějinami polské filmové cenzury a polskými trezorovými filmy z doby komunistické totality seznámil diváky filmový historik Petr Vlček z Filozofické fakulty Palackého univerzity v Olomouci.

Festival navázal spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů v Praze, jehož historikové Petr Kopal a Jaroslav Pinkas stáli před 11 lety u zrodu filmáče na Orlíku a kteří letos společně s dalšími svými kolegy z ÚSTR přispěli tematickými přednáškami a úvody k vybraným filmům (Petr Kopal: Československá filmová a televizní tvorba v době normalizace; Jaroslav Pinkas: Trezorové filmy studentů FAMU 1969; Rudolf Vévoda: Exkurz do moderních polských dějin; František Stárek: Samizdatový Videomagazín VOKNO novin).

Pocta osobnostem české kultury

Program festivalu vzdal poctu čtyřem osobnostem české kultury: scenáristovi, režiséru a dramaturgu Pavlu Juráčkovi; dokumentaristovi Milanu Maryškovi; básníku, překladateli a esejistovi Janu Zábranovi a básníku, kunsthistorikovi a hybateli českého undergroundu Ivanu Martinovi Jirousovi, z nichž dva posledně jmenovaní mají svůj původ ve městě Humpolec nebo se s tímto městem významně spojuje jejich životní cesta.

Návštěvnost a mediální ohlas

Letošní ročník se i přes rozsáhlý výběr témat a nabídku filmů odehrál v poměrně komorní atmosféře částečně kvůli nepřízni počasí a také souběžně se konajícím akcím ve městě (dostihový závod Zlatá podkova) a v blízkém okolí (folkový festival Trampský širák). Venkovních projekcí se účastnilo denně kolem 20 až 50 diváků, o odpolední projekce dokumentárních filmů a přednášky projevovalo zájem od 6 do 20 diváků. Celková návštěvnost dosáhla přibližně 450 diváků. O festivalu informovala Česká tisková kancelář, celostátní rozhlasové stanice Český rozhlas (Rádio Praha), Rádio Proglas a české vysílání BBC World Service (Studio ZET), místní a regionální periodika jihlavský Regionalist a Pelhřimovský deník a internetové portály Týden.cz, Idnes.cz, ČeskéNoviny.cz, AtlasČeska.cz a Humpolák.cz. Pro příští ročník zvažujeme posun termínu do první poloviny srpna, efektivnější koordinaci s jinými akcemi pořádanými v regionu Humpolecka a výraznější propagaci akce, k čemu nám letos do značné míry chyběly finanční prostředky.

Partneři a sponzoři

Organizátoři vyslovují vřelé a upřímné poděkování všem, bez jejichž podpory a pomoci by letošní ročník festivalu nebylo možné uspořádat. V první řadě děkujeme hlavním partnerům festivalu městu Humpolec a Polskému institutu v Praze za jejich laskavou podporu a spolupráci a Velvyslanectví Litevské republiky v ČR za poskytnutí záštity nad festivalem. Naše poděkování patří všem dalším partnerům, kteří se podíleli na zajištění programu, zejména Ústavu pro studium totalitních režimů v Praze, České televizi, společnosti HBO Europe, obecně prospěšné společnosti Člověk v tísni a jejímu projektu Jeden svět na školách, Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění v Praze (FAMU), Litevskému filmovému centru ve Vilniusu, Balassiho institutu v Praze, české produkční společnosti ArtCorp, polským produkčním společnostem WFDiF a Studio Filmowe TOR z Varšavy a NordFilm z Gdynie včetně poděkování filmovým tvůrcům Raimundasi Banionisovi, Mirosławu Jasińskému, Andreji Krobovi a Oliverovi Morgensternovi-Malinovi za jejich laskavou pomoc při zajišťování projekčních kopií a všem lektorům a hostům za prezentaci témat a snímků. Děkujeme místním sponzorům Pivovaru Bernard a.s. a Knihkupectví Jana Zábrany z Humpolce za jejich přízeň a podporu, kulturním a informačním střediskům v Humpolci a Světlé nad Sázavou za jejich pomoc s propagací akce a místním aktivistům z hradu i dalším nadšencům, kteří nám nezištně pomohli zajistit hladký průběh festivalu.

Další směrování festivalu

V příštích letech se dramaturgie festivalu ještě více zaměří na umělecky kvalitní avšak většinovému divákovi málo známé snímky středoevropských kinematografií s pokračováním tradice tematického přednáškového cyklu pořádaného ve spolupráci s vysokými školami a výzkumnými institucemi v ČR včetně intenzivnější spolupráce s kulturními projekty v regionu Kraje Vysočina. Organizátoři v tom vidí větší potenciál k naplnění osvětového poslání akce ve snaze přinést divákům nové pohledy na známá i méně známá historická témata a rozšířit jejich obzor o historickém povědomí Středoevropanů. Větší důraz bude kladen na otevření projektu pro spolupráci se zahraničními partnery ze střední Evropy, především ze zemí Visegrádské čtyřky ve snaze zvýšit atraktivitu programu a přitáhnout více diváků včetně odborné veřejnosti.