Program ročníku

Film a dějiny 2019: Naši nebo cizí? Židé v českých / československých dějinách

 

Pátek 23. 8.: Jinakost společných dějin

Věnujte pozornost místu konání pátečních akcí! V nejbližší době doplníme informace.

Židé byli už od starověku předmětem podezřívání, předsudků a často i nenávisti kvůli své odlišnosti a “jinakosti”. V přednášce se zaměříme na moderní podoby českého antisemitismu, především ve 20. století. Dotkneme se postojů české veřejnosti a státu za druhé republiky, ale hlavně se zaměříme na podoby antisemitismu v období komunistického režimu.

16:00          Přednáška o antisemitismu, Jaroslav Pinkas
místo: Synagoga v Humpolci

17:30          Hanele, režie: Karel Kachyňa, 1999
místo: Synagoga v Humpolci

19:00          Procházka na hrad Orlík nad Humplcem se zastávkou s výkladem na židovském hřbitově (Vladislav Staněk).
začátek u Synagogy v Humpolci

20:30          Zločin v Polné, režie: Viktor Polesný, 2016
místo: hrad Orlík na Humplcem

Televizní zpracování jednoho z nejznámějších zločinů spáchaných na Vysočině. Na jaře 1899 byla nedaleko Polné nalezeno tělo Anežky Hrůzové. Z její vraždy byl obžalován Leopold Hilsner. Film vypráví nejen o vyšetřování případu, ale hlavně o dobových předsudcích, o těch, kteří jsou jejich oběťmi i o jejich šiřitelích.

 

Sobota 24. 8.: Mystéria, která spojují

18:00         Rabín a jeho Golem, režie: Václav Vorlíček, 1995

Klasický příběh o rabbi Löwovi, který sestavil Golema, aby bránil židy. Za vlády Rudolfa II. prožívaly české země kulturní vzestup, Praha byla největším městem střední Evropy v němž spolu žily, často konfliktně, různé národnosti a různá vyznání. Pohádkový příběh vychází z dobových reálií a ukazuje limity tehdejšího “multikulturalismu”.

20:30         Le Golem, režie Julien Duvivier, 1936

Jedna ze starších verzí golemovského příběhu zaujme českého diváka odchovaného Werichovským císařovým pekařem neobvyklou perspektivou. Golem je v tomto francouzko-československém projektu ochránce židů před útlakem císařské vlády, Rudolf II. charismatický šílenec a také komoří Lang o řád větší padouch než je běžný divák zvyklý. Film zaujme také řadou výpravných masových scén, ve své době zcela vyjímečných.

 

Neděle 25. 8.: Tragické dějiny a jejich reflexe

17:30         Píseň o lítosti (1999, r. Dušan Klein)

Do komunistického Československa se po letech vrací David Taub, který jako jediný z celé židovské komunity v jednom anonymním městečku přežil holocaust. Ve vzpomínkách znovu prožívá předválečná léta a vykresluje zmizelý svět židovské obce, její problémy, starosti, ale i radosti. V několika malých příbězích vykresluje režisér dobový svéráz židovské komunity, její svébytnost a soudržnost.

19:00         Kafka to taky neměl lehký (1992, r. Dušan Klein)

Televizní tragikomedie o drobné válce židovského prodavače proti komunistickému režimu, který ho donutil prodávat koberce v obchodě, který mu předtím zestátnil. Předmětem sporu se stane minimax, který má být umístěn do výklenku, kam se dávala tóra. Tato zdánlivá maličkost spouští ve starém prodavači vůli bránit se. V hlavní roli exceluje Vlastimil Brodský.

20:30         Transport z ráje (1962, r. Zdeněk Brynych)

Film z prostředí terezínského ghetta zachycuje jeho atmosféru a postihuje různé perspektivy jeho obyvatel, vězňů i jejich věznitelů. Jeden z nejlepších počinů Zdeňka Brynycha ukazuje, že ani v prostředí ghetta nerezignovali lidé na radost ze života a přes nacistické ponižování si ponechali svou důstojnost. Film je mozaikou příběhů všech generací a ukazuje různé způsoby vyrovnávání se s extrémní situací. Dokumentární styl je prostý patosu a tím se vymaňuje z estetiky většiny “koncentráčnických” snímků.

 

Anotace festivalu

Židovský příběh bývá (nejen) v českých dějinách redukován na tragické období druhé světové války, ve skutečnosti je ovšem daleko delší a pestřejší. Tři festivalové dny nemohou tuto pestrost pojmout jinak než v pouhých sondách, ale přesto jsou pokusem ji alespoň naznačit. Jednou z ústředních otázek, který židovská linka českých dějin setrvale otevírá je otázka identity nejen židovské, ale i majoritní společnosti. Nakolik jsou židovské dějiny vnímány jako “doplněk” těch (etnicky) českých a nakolik jsou jejich integrální součástí? Odpověď nikdy nebyla zcela jednoznačná a definitivní. Česká národní emancipace s sebou nesla i spodní tóny xenofobie zaměřené i proti Židům, což vystupuje třeba v kauze tzv. Hilsneriády na konci 19. století. Na straně druhé část folkloru, původně ryze židovského, se už dávno stal součástí českého kulturního kánonu, což můžeme vidět například v pověsti o Golemovi. Osudy židovské komunity ve 20. století zásadně poznamenala nacistická genocida, nejtragičtější epizoda židovských a zároveň světových dějin. České a židovské 20. století, jakkoli leží ve stínu holocaustu, však nelze redukovat jen na něj. V rámci festivalu bude prostor i pro reflexi českých a židovských zkušeností s komunistickou totalitou. Náš festival je tak příspěvkem k výše naznačené debatě o místě židovských dějin v českém příběhu. Domníváme se, že jsou jejich integrální součástí. Aby tato odpověď nebyla pouhou proklamací, je třeba tuto diverzitu českých dějin připomínat a ukazovat. Vědomí o diverzitě českých dějin je nejlepší obranou před exkluzivním, etnocentrickým pojetím národa, snižuje xenofobii a obavy z jinakosti, neboť jinakost vždy byla nedílnou součástí českých dějin.