Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Obsah seminářů:
Seminář 2010: Křesťanství v zrcadle klasiky a "apokryfů"
Seminář 2006: Filmové obrazy venkova
Seminář 2005: Adolf Hitler a ti druzí. Filmové obrazy zla
Seminář 2004: Filmové obrazy středověku
Seminář 2003: Film a dějiny: středověk a raný novověk
Seminář 2002: Středověk v českém historickém filmu
Seminář 2001: Historie a sci-fi, minulost a budoucnost

 

Obecná charakteristika:

Projekt Film a dějiny, jehož autory jsou dva historici (Jaroslav Pinkas a níže podepsaný), mapuje (především český) historický film, který chápe jako svébytný fenomén významným způsobem ovlivňující historismus nejširších vrstev veřejnosti. Prezentaci ucelených souborů tematicky stejnorodých filmů doplňují odborné semináře. A „filmové dějiny“ už ze své podstaty přímo vybízejí k interdisciplinární spolupráci: jedním z hlavních záměrů projektu je vytvořit společný prostor pro odborníky, kteří se danou problematikou tak či onak zabývají. Což dokazuje také výstup v podobě knihy Film a dějiny (NLN 2005; ed. Petr Kopal), jejímiž autory jsou historici, filmologové i filmoví tvůrci.
Bohužel, podstatná část naší historické obce zřejmě stále nepokládá vztah filmu a dějin za téma. A to přesto, že již v roce 1985 byl na světovém kongresu historiků ve Stuttgartu vyčleněn pro dané téma zvláštní blok…
Nezájem oficiálních vědeckých institucí si vyžádal aktivní „domácí kutilství“, alternativní (undergroundové) řešení. V roce 2002 se jím stal humpolecký festival-seminář Film a dějiny. (Už v roce 2001 se ovšem uskutečnil první, resp. nultý pokusný seminář.) Ve dvojakosti či „žánrové“ hybridnosti se má odrážet mas-mediální podstata filmu, ovlivňujícího široké historické povědomí. Projekt staví na maximální otevřenosti – a proto je od začátku hlavně festivalem. Semináře mají spíše neformální podobu, před referáty dávají většinou přednost diskusím, jichž se účastní nejen historici, ale i filmaři a „řadoví“ diváci. Festival-seminář klade zkrátka důraz na interakci; vždyť film bývá její výslednicí, dialogem vedeným prostřednictvím stereotypů, jakož i aktuálních významů promítaných do obrazů určitých dějinných epoch, událostí či osobností.


Petr Kopal