Castrum o.p.s.
V Humpolci 4. listopadu 2013
Věc: Stanovisko Castrum o.p.s. k záměru vybudování rozhledny v areálu hradu Orlík nad Humpolcem
Správní rada společnosti a zejména všichni dobrovolníci, kteří k hradu za více než dvě desetiletí činnosti takříkajíc přirostli, jsou si vědomi péče, kterou představitelé města Humpolec věnují památkám na Humpolecku, a která rozhodně není obvyklá a přináší, jak obyvatelům, tak návštěvníkům kraje atmosféru, která není samozřejmá. V současné době se však pro zasedání městského zastupitelstva připravuje výše uvedený záměr, k němuž jsme se rozhodli zaujmout toto veřejné stanovisko.
Návrhy na zřízení rozhledny v torzu věže hradu si prošly svou dlouhou cestou a sešlo se mnoho návrhů a studií. A musíme uznat, že poslední návrh úpravy věže na rozhlednu od Ing.arch. Fraňka, je skutečně architektonicky velmi zdařilé dílo, které je nejen svou formou prezentace, ale především svou podstatou a invencí vystupuje z řady a přináší nové technické i estetické hodnoty. Tímto návrhem byly pravděpodobně dovršeny a také asi vyčerpány všechny ideové přístupy, jak řešit výstavbu rozhledny ve věži hradu. Tedy od minimalistických technických řešení přes historizující dostavby až po tento návrh přinášející kus nové současné tvorby. A nakonec především tímto návrhem vystoupily na povrch všechny limity, které jsou tomuto záměru dány takříkajíc do vínku charakterem i technickými možnostmi místa, kde by rozhledna měla stát.
Nutnost vytvoření nové přístupové konstrukce do výšky cca 12m (kde byl původní vstup do věže a dnes začíná destrukce jejího nároží) v prostoru mimo stávající konstrukce, tedy v původním průjezdu ke staré bráně hradu, je asi nejzásadnějším a nejchoulostivějším momentem tohoto i předešlých záměrů. Návrh Ing. arch. Fraňka šel konstrukčně i materiálově toutéž cestou jako většina předešlých návrhů, jelikož zde moc možností, vzhledem k prostorovým limitům, není. Tímto jsou pak dána prvotní pozitiva i negativa případné realizace záměru. Do hradu vstupuje materiálově i hmotově zcela nový prvek, který svým rozsahem zásadně ovlivňuje charakter a vnímání prostoru horního nádvoří, a to i pohledově z dolního nádvoří. Zásah je natolik razantní, že tu vzniká otázka, co bude vnímáno jako dominantní. Na návrhu Ing. arch. Fraňka je tato otázka pociťována v ještě větší intenzitě, s ohledem na řešení rozhledny v horní části věže formou doplnění hmoty věže do jejího původního objemu.
Podle našeho názoru zde vyznívá jediná otázka: Stojí to za to? Stojí ztráta typického charakteru historické dominanty města, a především genius loci tohoto místa, za zvýšení návštěvností areálu, obecně podporu cestovního ruchu s dopady na místní podnikatele a za jistě krásný výhled z hradu? Po léta trvající diskusi musíme říci, že naše odpověď na tuto otázku zní: Ne. Zjednodušeně řečeno, obáváme se, že nové konstrukce budou natolik dominantní, že hrad již bude jen jakousi druhoplánovou kulisou k rozhledně a místo romantických výletů nás, i našich předků, se stane místem oduševnělého turistického průmyslu, který vyhledává jiná klientela, než dosud na hrad mířila. S touto obavou na hradě bojujeme i všech ostatních zásahů, oprav a „novostaveb“, které v areálu vznikaly a snad se doposud dařilo nepřehlušit to staré novým a neztratit onoho genia loci.
Přes vše, co zde bylo napsáno, dokážeme na anketní otázku z webových stránek města „Vytvoření vyhlídkové věže v rámci areálu hradu Orlíka“ odpovědět: ANO. Pokud vezmeme v úvahu všechna pro, která jsou se stavbou rozhledny spojená, včetně těch, která pramení z jejího umístnění v areálu hradu a vyloučíme vše, co by výraznější měrou zavdávalo k obavám výše uvedeným, pak vznikne půdorys záměru, který by byl podle našeho názoru bez větších rizik pro hrad a s menšími ekonomickými nároky realizovatelný. Proto bychom touto cestou rádi navrhli prověření možnosti zřízení rozhledny v areálu hradu alternativní studií od stejného autora s odlišným zadáním zhruba v těchto intencích:
- místo rozhledny v areálu hradu zvolit tak, aby nekonkurovalo stávající torzální architektuře
- místo a výška zvolena tak, aby rozhledna v dálkových pohledech nekonkurovala hradní věži – nevznikla zdvojená dominanta
- výška úměrná životnosti konstrukce ve vazbě na současnou výšku stromů a potenciál jejich růstu za dobu životnosti konstrukce a plánu těžby
- zvážit smysluplnost rozhledu všemi směry s ohledem na ostatní výše uvedené podmínky
- převažujícím materiálem dřevo
Podle našeho názoru by takovýmto podmínkám mohla vyhovět menší dřevěná rozhledna v prostoru tzv. bastionu v SV cípu hradu, který je i druhým nejvyšším místem areálu.
Závěrem bychom rádi požádali zastupitele města o pozornost k našemu návrhu, který by při své případné realizaci možná sice zcela nenaplnil očekávání všech milovníků rozhleden, ale snad spojil jejich řady s řadami návštěvníků, kteří na Orlíku hledají onen genius loci zašlých sídel a krásné krajiny.
Správní rada společnosti a dobrovolníci
