Kostel sv. Mikuláše

Kostel sv. Mikuláše

   První zmínka o farním kostelu sv. Mikuláše se vztahuje k r. 1233. Je to tedy nejstarší stavební památka města. V průběhu staletí prošla několika stavebními proměnami a chrám je v odborné literatuře uváděn jako ukázka vývoje českého stavitelského umění. Ve svých základech ze 13. stol.
    Byl založen jako gotický trojlodní s křížovou lodí. Hlavní břevno kříže tvoří prodloužené kněžiště. Stavba nebyla dokončena celá a přes středověk stálo patrně kněžiště, na které navazovala křížová loď. Kolem r. 1600 bylo přistavěno podvěží s malou vížkou. V roce 1601 byl na této vížce umístěn nejstarší známý zvon Jiří, který vážil 7 centů a byl ulit zvonařem Janem z Kostelce.
   V l. 1722 –29, tedy v době,kdy Želivská kanonie prováděla několik staveb včetně přestavby samotného kláštera, byla provedena i přestavba humpoleckého kostela. Na všechny tyto stavby pozval želivský opat významného stavitele vlašského původu, Jana Santiniho, který původně gotické stavby barokizoval. Chrám sv. Mikuláše rozšířil zhruba do dnešního půdorysu, přestavěl střechu kněžiště i lodi, přistavěl sakristii a boční kaple, stěny rozčlenil barokně gotickými okny, poněkud zvýšil věž a přikryl ji střechou – bání. Byla to taková věž, jakou má dodnes kostel ve Vojslavicích, který je také dílem J. Santiniho. Vnitřní výzdoba chrámu byla zcela barokní. Po dalších 150 let chrám nedoznal žádné změny a opravy a postupně chátral.
   Teprve ke konci 19. stol., když zejména vnitřní stav byl již neudržitelný, se sešlo několik významných dárců,takže mohl být alespoň vnitřek postupně opravován, ovšem v tehdy již pseudogotickém slohu. Původní barokní oltář nahradil nový, podle gotického oltáře v Ústí nad Labem. Byly zakoupeny nové varhany, opraveny vnitřní malby a obrazy. Největší náklad si ovšem vyžádaly venkovní opravy, celková přestavba do pseudogotického slohu včetně změny střešní konstrukce, klenby a stavby nové věže. Dosavadní barokní věž opravdu nebyla žádnou dominantou chrámu ani města. Přestavba byla svěřena arch. J. Blehovi z Prahy a dokončil ji v listopadu 1895 místní stavitel J. Martin. Věž byla značně zvýšena a před podvěžím byl zřízen pseudogotický portál. Závěr věže tvoří helmice s okénky a čtyřmi arkýři (věžičkami). Před portálem je umístěno schodiště do chámu. 
   Chrám byl poté ještě restaurován v letech 1936 – 1937 místním stavitelem F.X.Lhotákem, zbaven posledních zbytků vnějších omítek a bylo obnaženo původní kamenné zdivo. Další opravy následovaly až v 80. letech, kdy péčí děkana R. Vosmíka byl chrám pokryt měděnou krytinou. V roce 1993 blesk zničil jednu věžičku a vyžádal si následnou nákladnou opravu celé věžní krytiny. V roce 2004 věnoval humpolecký rodák, v současné době žijící v USA, Stanislav Kotyza do kostela nové varhany a na popud tohoto činu byla také z finančních prostředků humpoleckých podnikatelů, Města Humpolec, Kraje Vysočina a církve kompletně opravena věž kostela.