Navigace
Výběr jazyka
Obsah
Výkladový slovník je převzat z knihy České hrady a zámky (Ottovo nakladatelství, Praha 2006) se souhlasem autorů Vladimíra Brycha a Jana Rendka. Autorkou ilustrací je Andrea Waldhauserová.
Slovník návštěvníka památek
HELMICE
střecha kuželovitého nebo jehlancového tvaru, zděná nebo s dřevěným krovem a vnější krytinou, např. cibulového tvaru (báň)
HERMA
sochařské dílo v podobě hlavy s poprsím, jež přechází ve vyšší čtverhranný sokl, někdy s funkcí nosného článku (pilíře, pilastru)
HLAVICE
horní ukončující část sloupu, polosloupu, pilíře, pilastru, přípory, nasazená na dřík, opatřená shora abakem
HRAD
opevněný sídelní útvar vrcholného středověku (v Čechách 12., 13. - počátek 16. století) s funkcí rezidenční, obrannou a správní. Podle umístění v terénu rozlišujeme hrady na kupách, hrady ostrožné, skalní, vodní. Z hlediska stavební formy mluvíme o typech, představujících však pouze pomocné moderní klasifikační kategorie: hrad přechodného typu, donjonový, bergfritový, blokový, s obvodovou zástavbou, s plášťovou zdí, s palácem jako hlavní stavbou, kastel atd.. Podle vlastnických vztahů - hrady královské, šlechtické, biskupské, řádové. Funkčně se dělí na hrady sídelní, strážní, správní a pod.
HRADBA
fortifikační útvar, sloužící k uzavření, ochraně a obraně ohrazeného prostoru sídla. V nejjednodušší podobě může mít podobu lehčí dřevěné konstrukce - palisády, polského plotu, dřevohlinité hradby s čelní kamennou plentou, ve středověku zdi stavěné na maltu, doplněné o další fortifikační prvky, v novověku zemní sypané hradby s obezděným lícem.
HRÁZDĚNÉ ZDIVO
dřevěná rámová konstrukce s výplní tvořenou cihlami, kamenem nebo výpletem s mazanicí
HŘEBÍNKOVÁ KLENBA
klenba, jejíž hrany jsou zvýrazněny v omítce (štuku), např. křížová hřebínková( klenba, popřípadě dekorativní štuková kulisa, jež pouze imituje vzorec sítové, hvězdové či kroužené klenby na konstrukčně jednodušší klenbě; charakteristická pro renesanci
HUŤ
středověká stavební a kamenická organizace činná při významných církevních (katedrály) i světských (hrady) stavbách. Byla současně školícím pracovištěm pro učně a tovaryše huti. Aktivity huti, sdružující řemeslníky různých profesí, mohly zahrnovat i sochařskou či uměleckořemeslnou produkci. Odborným ředitelem huti byl magister operis, jeho výkonným zástupcem parléř.
