Navigace
Výběr jazyka
Obsah
Výkladový slovník je převzat z knihy České hrady a zámky (Ottovo nakladatelství, Praha 2006) se souhlasem autorů Vladimíra Brycha a Jana Rendka. Autorkou ilustrací je Andrea Waldhauserová.
Slovník návštěvníka památek
TRIBUNA
tribuna (empora), vyvýšené místo v kostele, situované v západní části lodi či po stranách. Panská tribuna románských vlastnických kostelů, jíž mohl spojovat můstek s přilehlým sídlem, sloužila feudálnímu vlastníku kostela a jeho rodině, jiné, rozměrnější tribuny schopné pojmout řádový konvent obsahovaly kostely klášterů či komend, od pozdní gotiky a zejména v renesanci vznikaly zpěvácké tribuny zpěváckých (literátských) bratrstev v městských kostelech, zvané kůr, kruchta.
TRIFORIUM
v katedrální architektuře patrový ochoz nad arkádami, který se otevírá rovněž arkádami do interiéru kostela
TVAROVKA
stavební článek z pálené hlíny (terakoty) na rozdíl od cihly zvláštního tvaru a specifické funkce, např. ostění portálu nebo okna, klenebního žebra, římsy; pokud byla náhražkou za kámen, snažila se jej imitovat povrchovou úpravou, reliéfně zdobené t. se však mohly uplatnit též jako samostatný prvek fasády.
TVRZ
Středověké openěné sídlo kvalitativně nižší úrovně než hrad, menších rozměrů i slabší fortifikace, umístěné zpravidla přímo ve vesnici či v bezprostřední prostorové a íunkmí vazbě na ni, sloužící ve většně případů jako rezidence nižší šlechty. V návaznosti na tvrze byly budovány dvory s hospodářskou, ale též sídelní funkcí.
TVRZIŠTĚ
místo zaniklé tvrze, dochované zpravidla jen v podobě terénního útvaru bez nadzemních pozůstatků zástavby
TYMPANON
plocha vymezená nadpražím portálu nebo okna a archivoltou, často prostor pro periférní výzdobu
ULITÁRNÍ
hledisko, dávající po stránce funkčního využití historické architektury přednost momentálnímu prospěchu a užitku, třeba i v rozporu s původním posláním a na úkor umělecké kvality či památkové podstaty daného objektu
VÁL
násep, zemní sypaná hradba, někdy s vnitřní konstrukcí nebo vně zesíleným lícem plentou), popřípadě s palisádou nebo plotem v koruně
VALENÁ KLENBA
podelná klenba polokruhového, eliptického či lomeného průřezu, používaná již v románském stavitelství s kolmým průnikem valené klenby soustavou nižších valených kleneb vzniká valená klenba s výsečemi, běžná v renesanci a baroku (viz lunetová klenba).
VERAIKON
"pravý obraz", rouška podaná sv. Veronikou Kristovi cestou na Golgotu, v níž zůstal otisk jeho tváře
VĚŽICE
fortifikační útvar podobný baště, bez vnitřního prostoru, který předstupuje před líc hradby, kterou zpravidla nepřevyšuje a může být hájen pouze z ochozu
VIMPERK
ozdobný trojúhelníkový štít nad portálem, oknem nebo sanktuářem, zpravidla vyplněný slepou kružbou, někdy provázený kraby, fiálami, kytkou
VÍTĚZNÝ, TRIUMFÁLNÍ OBLOUK
arkáda mezi chórem kostela a lodí nebo samostatně stojící objekt s funkcí památníku
VPADLINA
pravoúhlý ústupek vnější fasády budovy (věže, hradby), rámující portál, vjezd. Slouží jako lůžko, do něhož ve zdvižené poloze zapadne padací most.
ZÁKLOPOVÝ STROP
typ trámového stropu, užívajícího záklopů - prken, kladených kolmo na nosné trámy. Záklopy se zpravidla přesahují a mohou být, podobně jako trámy, zdobeny malbou.
ZÁMEK
šlechtické sídlo novověku, s rezidenční, správní a soudní, případně jinou (lovecký z.) funkcí, většinou bez fortifikace (opevněné zámky nepřečkaly renesanci). V nejstarším období (15. století) je však zámek termínem pro uzavřené, tj. opevněné místo, hrad či město, obecně pevnost.
ZBOŽÍ
hospodářské příslušenství hradu, tvořené vesnicemi, dvory, polnostmi, lesy, eventuálně jiným nemovitým majetkem
ZEMNICE
stavba lehké konstrukce, zahloubená do terénu, se stěnami tvořenými výpletem, kamennou plentou, se vstupem pomocí charakteristické zahloubené šíje, zastřešená sedlovou střechou, kterou byl odváděn kouř dýmného provozu (vytápění pecí, ohništěm). Měla obytnou nebo hospodářskou funkci.
ZRCADLO
v architektuře plocha vymezená lištou nebo vpadlými stěnami, volná nebo častěji určená k plastické či malířské dekoraci zejména stropu
ŽEBRO
nosný prvek gotické klenby tesaný z kamene nebo ve formě terakotové tvarovky, který umožňuje svádět síly klenby do podpor a odlehčovat obvodové zdi (žebrová klenba)
