Toleranční kostel

Dne 18.5.1785 byl položen základní kámen kostela na Zichpili a v říjnu téhož roku byla stavba jednoho z prvních tolerančních kostelů v Čechách hotová. Toleranční kostely nesměly mít navenek ráz kostela, nesměly mít zvony, vchod nesměl být z hlavní ulice, okna musela být čtyřhranná a kostel nesměl mít věž. Humpolečtí zakončili obdélníkovou loď půlkruhovou apsidou a zaklenutím okna. Avšak během stavby (26.8.1785) přišlo nařízení hospodářského úřadu a okenní tabulky musely být dodatečně zarovnány zdivem, aby okna byla čtyřhranná. Teprve při opravě koncem 40. let 19. stolení mohla být zazdívka odstraněna a obnoveno zaklenutí oken, kolem nichž byly udělány šambrány. Při této opravě byl také proražen nový vchod v průčelní zdi a stal se tak vchodem hlavním, původní vchod, jak přikazovaly toleranční předpisy, z boční strany od fary, zůstal jako vedlejší. Celá průčelní stěna byla nově upravena. Byla členěna dvojicemi plastrů s čabrakovými hlavicemi, uprostřed byl umístěn hrotitě uzavřený portál a nad ním okno s šambránou. Nad oknem pod štítem byl napsán citát z Bible a pod ním vepsány chronografické nápisy: „Pod berlou císaře Josefa II. Zaskvělo se světlo z nebe vysokého, že i staré skály přinášely ovoce svěcené Kristu Spasiteli“. Trojúhelníkový štít,jímž bylo průčelí zakončeno, byl rozdělen další římsou a jeho dolní část byla rovněž rozčleněna dvojicemi pilastrů s čabrakovými hlavicemi. Uprostřed nich bylo oválné okno s šambránou. V této podobě zůstal kostel dodnes. Střecha byla původně zřejmě kryta došky, které byly při opravě koncem 40. let 19. stol. nahrazeny štípaným šindelem. Vnitřek kostela byl prostý – plochý tmavý dřevěný strop, cihlová podlaha, u průčelní stěny dřevěná kruchta, u východní stěny mezi apsidou a lodí kazatelna, v apsidě oltář, v lodi na kruchtě lavice. Původní prozatímní oltář byl r. 1814 nahrazen oltářem s postranními brankami, který se zachoval dodnes. V r. 1810 byly zakoupeny od třešťského varhanáře Pohana varhany a umístěny na kruchtě. Kostel byl slavnostně vysvěcen v neděli 9.10.1785. Postavení kostela sbor značně posílilo – přistoupilo k němu 53 nových členů. Poté, co byl na Českém městě postaven nový chrám, sloužil toleranční kostel převážně jako kostel pohřební. Po vzniku sboru Církve československé v Humpolci mu propůjčil evangelický sbor toleranční kostel k používání. Českoslovenští v něm konávali bohoslužby až do r. 1961, kdy si koupili a pro své bohoslužebné potřeby upravili synagogu. Potom opět až do r. 1975 sloužil jen pro pohřební shromáždění a to jak církve českobratrské evangelické tak i československé husitské. Od r. 1976 se konaly pohřby v nově postavené smuteční síni u hřbitova a kostel zůstal od té doby nevyužit.