Tvrz Vojslavice

1. Loklaizace

Kraj: Vysočina

Okres: Pelhřimov

Katastrální území: Vojslavice nad Želivkou

pozemek: parc.č. 121

2. Místopis

Ves Vojslavice nachází se na pravém břehu řeky Želivky. Obci vévodí barokní kostel Nanebevzetí P.Marie, se hřbitovem a bývalou farou v centrální části návsi. Okolní zástavba je tvořena usedlostmi z období klasicismu, doplněné novodobou zástavbou ze 60-70 let 20.století. Vesnice v průběhu předešlých 50 let prodělala značných změn a novodobé stavby poškodily její jednotnou tvář. Ves je, až na drobné výjimky, tvořena jednotlivými drobnými statky.

Vlastní pozůstatky tvrze lze dnes nalézt asi 150m jižně od zástavby obce v lesním porostu na skalnatém výběžku nad řekou. Kdysi k tvrzi vedla cesta mezi usedlostmi č.p..... a č.p......, dnes již zrušená. K tvrzišti se tak dá dostat netradičně pokud návštěvník odbočí v JZ rohu návsi na úvozovou cestu, a tuto opustí na konci zástavby vlevo a podél okraje pole dojde jižně k lesu. Okraj lesního prostu již sám ukazuje zbytky vnějšího valu tvrziště. Tvrziště se nachází v ochranném pásmu vodní nádrže Švihov na řece Želivce, a zřejmě i proto byly původní komunikační vazby k řece zrušeny a zataraseny. Demolován byl i tzv.“Vrzákův mlýn“ nacházející se kdysi u řeky jihozápadně od tvrziště, tentam je i brod přes řeku vedoucí k městysu Senožaty mezi mlýnem a tvrzí. Zbyla tak jen zarostlá cesta vedoucí po ostrohu od tvrziště k bývalému brodu.

Tvrziště je od okolí odděleno valem a širokým příkopem. Má zřejmě i s ohledem na přilehlou sklaní strž nad řekou podkovovitý půdorys. Středová část tvrziště je tvořena akropolí ze sutin staveb. V současnosti je na severovýchodě poblíž středové části pahorku ještě patrná rozvolněná zeď o výši cca 1,5m. Reliéf suťového kužele vlastní tvrze je velmi členitý a je předpoklad, že pahorek neobsahoval pouze jednu centrální věžovou stavbu, ale také vlastní vnější zděné opevnění. V současné době je od SSZ vnějším valem přístup do příkopu tvrziště. Tvrziště má vlastní pozemek vytyčený vnější hranou valu a to parc.č.121 tak, jak je již uváděna na mapě Stabilního katastru, resp.císařského otisku z r. 1838. Předpolí tvrziště ve směru ke vsi je porostlé mladým lesem. Na poli JZ od obce před tvrzí byly v roce 2004 nalezeny zlomky keramiky ze14.-15.století.

Reliéf tvrziště je možno též spatřit na mapě II.vojenského mapování z ½ 19.století.

Dle dřívější literatury byly až do poloviny 19.století z tvrze zachovány části zdiva z obytných budovy a hradeb. Tyto zbytky byly odstraněny v druhé polovině 19.století.

Dle ústního podání současného pana starosty byly trámy z tvrze vytrhány a použity při výstavbě prvého patra fary ve vsi, v době nedávné však tyto rozřezány na prkna na pobytí krovu střechy fary.

3. Historie

Ves Vojslavice se připomíná poprvé v r.1318, kdy zde sídlil Ctibor z Vojslavic. Prvním doloženým majitelem dílu na kterém vznikla tvrz byl Jan z Vojslavic (+před r.1377). Tvrz se připomíná poprvé v roce 1390, kdy spolu s dvěma dvory prodala Eliška, vdova po Janovu synovi Ješkovi Pyknovi z Vojslavic, Vilémovi Chrtovi ze Zahrádky, Mikešovi ze Sedlce a Rousovi z Kralovic, předkovi zemanů Vojslavských z Vojslavic. tento rod vlastnil část Vojslavic až do poloviny 15.století, kdy ji získala Veronika z Alberovic. V té době tvrz zpusta a jako pustá se připomíná v r.1459, kdy ji Veronika s dvorem a částí vsi postoupila svému synovi Václavovi z Kojičína.

Po Václavově smrti (+1463) získal Vojslavice Prokop Karlík z Chřenovic. Ten zpustlou tvrz obnovil. tvrz se připomíná naposledy v r.1496, když jako součást odúmrti po Markétě z Bíliny připadla králi Václavovi II. Ten odúmrť postoupil Jindřichovi z Hradce a bratřím Heřmoanovi, Jindřichovi, Janovi, Markvartovi z Vojslavic. Od těchto držitelů získla Vojslavice po r.1510 Herřman Bohdanecký z Hodkova a ten je před r.1522 prodal Burianovi Trčkovi z Lípy. Burian Trčka z Lípy připojil Vojslavice ke svému lipnickému panství a tehdy zřejmě tvrz zpustla, neboť v pramenech ze 16.století se již nepřipomíná.

4. Literatura

Profous, A. Místní jména v Čechách,

Sedláček, A. 1900: „Hrady, zámky a tvrze království českého, sv.XII, Čáslavsko, s.255; též sv.IV, s.40, 41, 85, 115, 186, 194-196

Šimek T. a kol. 1989: „Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku“, díl VI.- Východní Čechy, s.536, Praha 1989.

Prameny

Památky archeologické a místopisné, díl III., s.155

Tab.vet.84

Desky dvorské:

• 13,f.154, f.157
• 17, f.196
• 16, f.280, 23, f.267
• 21.f.213, p.213

Desky zemské 7, E5

Reliq.tab.II.98

Lib.erect.VII.f.2

Lib.conf.

Archivní prameny:

ÚAGKT Praha – inv.č.8741: Císařský otisk stabilního katastru M 1:2880 z r.1838 (Ústřední archiv geodézie a kartografie)

Vídeň – Josefské vojenské mapování – Čechy, list 197, fotokopie SÚA Praha, též http://www.oldmaps.geolab.cz